Tento bronzový přívěsek nese keltský motiv Divokého honu. Pes byl symbolem věrnosti, poslušnosti a neotřesitelné víry i lásky. Působil jako léčitel těla i duše. Byl také strážcem brány do Podsvětí a doprovázel lidi na jejich cestách touto říší. Tento šperk zpodobňuje psy Divokého honu, zvané Cwm Annwn, kterým velí lesní bůh Cernunnos. Tito psi měli bílou srst a červené oči a uši.
V indoevropských kulturách měl vlk dvojí význam. Zvíře bylo nebezpečným nepřítelem, avšak zároveň respektovaným pro svou chytrost, sílu a divokost. Tento vztah vedl ke vzniku rituálů točících se kolem vlka. Výrazným projevem tohoto vlčího kultu byl rituál koryos. Z něj vzešli germánští Ulfheðnar – bojovníci, kteří uctívali Odina (Wodana) a byli známí jako „Odinovi vlci“. V germánském a staroseverském umění symbolizovali vlci loajalitu, ochranu, dravost a strategický přehled.
