Tato detailní replika keltského prstenu znázorňuje stylizovanou antickou tvář a vznikla podle historické předlohy z období laténské kultury 4. století př. n. l.
Původní laténský prsten byl kompletně ze zlata a je součástí sbírek Metropolitního muzea umění v New Yorku.
Keltský prsten je široký 2,5 cm. Obroučka z laténského období není na spodní straně uzavřená – konce jsou rovnoběžné a překrývají se zhruba o 1,5 cm. Průměr lze tak snadno zmenšit nebo zvětšit o několik velikostí.
Prsteny z laténského období jsou vzácné a nejčastěji bývaly bronzové, avšak v počátcích keltské éry existovaly i luxusní prsteny z čistého zlata. Již v období halštatském vytvářeli Keltové prsteny se symetrickými geometrickými motivy zdobenými trojúhelníky, kroužky a kosočtverci. Vlivem řeckého a etruského umění se v keltské laténské kultuře objevily na konci 6. století př. n. l. také středomořské ornamenty a motivy.
Zpočátku dominuje umění naturalistické motivy jako lidské tváře, zvířata a vyobrazení palmet či akantových listů. V pozdním laténském období se objevují plastické ornamenty ve tvaru uzlů, které se postupně proměnily v komplexní síť vzájemně se prolínajících spirál a smyček.
