Tento prsten byl objeven v ženském germánském hrobu ze 3. století n. l. v dánském Himlingøje. Žena se dožila věku kolem 40 až 50 let a patřila k místní germánské aristokracii. Ačkoliv Dánsko nikdy nebylo přímou součástí Římské říše, ocitalo se pod jejím silným vlivem.
Severské germánské kmeny poskytovaly své bojovníky jako pomocné sbory (auxilia a foederati) do římských armád a mezi oběma regiony probíhal čilý obchod. Výsledkem byla severogermánská kultura, která vedle tradičních předmětů s oblibou přejímala i římské luxusní zboží. Kromě dvou prstenů tato žena nosila také dva náramky se stylizovanými hadími hlavami a sponu (fibulu) s runovým nápisem „widuhudaR“. V ústech pak měla podle římského zvyku minci jako platbu převozníkovi do podsvětí.
Had se v římském umění a šperkařství objevoval velmi často jako ochránce rodinného blahobytu.
Ve starém Řecku a severské době bronzové symbolizoval had také uzdravení. Tento kult hada, známý z římské kultury, mohl mít kořeny v Makedonii, kde byl had uctíván jako symbol plodnosti. Právě proto ženy tak rády nosily šperky v hadím tvaru.
Originál je dnes součástí sbírek Dánského národního muzea v Kladeni. Tento prsten je k dispozici ve velikostech S, M a L.
