Vzor této keltské korálki pochází z mohyly v Kočvarech (Lochovice) na Berounsku. Další exempláře byly nalezeny v lokalitě Vícenice v západních Čechách.
- Délka: 20 mm (+-5 %)
- Materiál: lesklé neprůhledné sklo
- Datace: 600–390 př. n. l. (HaD-LtA)
- Česká výroba
Tato korálka je vyráběna ručně ve sklářské peci starobylou technologií navíjení roztaveného skla na kovovou tyčinku, přesně tak, jak se to dělávalo v období halštatské kultury.
Keltské navíjené korálky z doby železné představují významný archeologický pramen pro studium technologií, obchodu a symboliky v laténských komunitách. Jde především o skleněné korálky zhotovené navíjením roztaveného skla na kovový trn, často zdobené vtlačovaným dekorem, oky nebo vlnkami v kontrastních barvách. Nejčastěji se datují do starší doby železné (cca 5. až 1. století př. n. l.). Nálezy pocházejí jak z osad, tak z pohřebišť, kde se objevují v ženských a dětských hrobech, vzácněji pak v mužském kontextu. Významné objevy jsou známy ze střední Evropy, zejména z Čech, Moravy, jižního Německa, Rakouska a severní Itálie. Výzkumy poukazují na jejich funkci jako součástí náhrdelníků, náramků či ozdob oděvů, ale také na jejich možný apotropaický a statusový význam. Chemické analýzy skla dokládají používání sodnovápenatého skla a naznačují dalekosáhlé kontakty s mediteránními oblastmi.
